Šnekajzův příběh (a pár užitečných tipů ohledně koupě objektivu)

Chystala jsem se na dva měsíce do Afriky. Na služební cestu. Tentokrát mě čekaly celkem husté země: Libérie, Sierra Leone, Guinea, Pobřeží Slonoviny, Togo a Ghana. V každé zemi pobýt týden a zjistit co nejvíce informací o jejich geologických projektech, jak akademických, tak i vládních a soukromých. Psal se rok 2007 a já jsem byla čerstvou majitelkou (tedy asi tak rok) své první zrcadlovky, Canon EOS 300D.

Jako každý správný začínající fotograf jsem se neobešla bez dlouhého zoomu. Jak jinak fotit lidi, že jo? Základní objektiv nesměl samozřejmě chybět, stejně tak široké sklo. Výbava za majlant, i když to byly jedny z nejlevnějších modelů, ale pro mě to byly tenkrát těžký prachy. Jenže tohle přece do Afriky nepovezu! Vždyť mi to hned při první příležitosti někdo ukradne! Potřebuju univerzální objektiv, záklaďák a ultrazoom zároveň. A za babku.

„Hele ale to co chceš neni dost dobře možný, a hlavně budeš strašně zklamaná kvalitou kresby oproti těm tvejm Canonům“ prohlásil můj technicky vzdělaný brácha, když jsem ho pověřila touhle výhodnou koupí.

Nene, Lenička když si vezme něco do hlavy, tak jí to hned tak někdo nerozmluví. A tak brácha sehnal za pár šupů Tamron 18-200mm a já jsem vyrazila ho otestovat ke kamarádce z gymplu na chalupu do Kytlice. Beztak jsem neměla na nějaké dlouhé testování moc času, odjezd do Afriky se překotně blížil a já jsem mistr v organizování věcí na poslední chvíli.

A tak vznikl šnekajz. Testovací šnekajz a dalších pár fotek. Nebyla jsem z té kresby nadšená, to opravdu ne, ale když už jsem ten objektiv koupila, tak si ho přece s sebou vezmu. Přece nepřiznám bráchovi, že má pravdu. A taky ten strach, že mi někdo ukradne ty super kanóny. To ne!

Z těch fotek jsem byla ohromně zklamaná, kresba byla fakt špatná. Velká začátečnická chyba a ponaučení. Od té doby už s sebou vždycky beru tu nejlepší techniku, kterou zrovna v tu chvíli mám. A nějaké ztráty jsou povoleny 🙂

Proto tedy:

  • Máš-li zrcadlovku, investuj především do kvalitního objektivu, tělo není tak důležité.
  • Univerzálním širokáčo-zoomům se vyhni velkým obloukem. Za malé peníze velké divadlo neuděláš.
  • Pevná skla to jistí, obzvlášť ta s vysokou světelností. Sice se víc naběháš a hodně (opravdu hooodně) fotek poletí do koše, ale těch pár kousků, co se povedou, ohromí nejen Tebe, ale i celý Tvůj fanklub.
  • Na cenu foťáku ani objektivů na cestách prostě nemysli. Nějaké riziko ukradení, rozbití nebo ztracení tam sice vždycky je, ale ty mizerné fotky Ti budou léta připomínat, jaký jsi byl přizdisráč 🙂

A Pan šnekajz?

Po dlouhých deseti letech jsem ho vytáhla ze zapomnění, když jsem dávala dohromady fotobanku zdarma 100+1 světakrás. Ne že by byl tak krásný, ale připadal mi použitelný a to se ve fotobance počítá.

Veronice Mašínové učaroval tak moc, že se rozhodla z něj udělat (k mému velkému potěšení) šnečí celebriketu a zařadit ho po boku dalších fotek do svého kurzu „Využijte sílu obrázků a fotek naplno“, kde Ti ukáže, jak z něj v různých šikovných prográmcích udělat opravdického šnekajzího seladóna.

Lenka Baratoux
Přes deset let pracuji v západní Africe a na čtyři roky jsme se do Senegalu s rodinou přestěhovali úplně. Kromě dětí, svého muže, přezrátého manga, francouzských sýrů a malinové zmrzliny miluju dokumentární a reportážní fotografii. A vůbec nejradši fotím (kromě svých, již zmíněných, dětí) (ne)obyčejný život lidí, které potkávám na cestách. A taky píšu. Veselé historky z našeho mimoňovského života. Více informací o mně najdete zde . Mé fotografie najdete v této fotogalerii. Zdarma si můžete stáhnout fotobanku 100+1 světakrás. Jsem autorkou e-booků Opravdu víš, co fotíš? a Expedice Karakul 2011 aneb Cestou necestou s Geology do Pamíru.
Komentáře