Sedím na terásce restaurace a pozoruju cvrkot na pláži. Na tuhle pláž jsem byla už dva roky zvědavá. Fakt hodně zvědavá. Představovala jsem si ji úplně jinak, ale teď musím uznat, že vypadá přesně tak, jak vypadat má. Na fotkách v novinách vypadala tak prázdně… Ale aby nevypadala, den po útoku. Tak tady před dvěma lety vyskákali tři šílenci z lodi, vtrhli do tří...
Od chvíle, co jsem si před deseti lety pořídila zrcadlovku, se ze mě stal maniakální cvakač. Z jedné cesty jsem byla schopná přivézt tisíce fotek. Fotila jsem víc a víc. A ještě víc… Streetphoto, reportáže, krajiny, momentky, úplně mě to pohltilo. Stala jsem se členkou dvou fotoklubů, dávala fotky na webový fotoserver, uspořádala pár výstav, prostě klasický průběh „kariéry“...
„Maminko, půjdeme ven!” tahle věta mě pravidelně zastihne hned ve dveřích při návratu z práce, ještě ani neodložím baťoh. Jasně, jasně, ale kam? Žádná pořádná hřiště tady nejsou. Tohle je velký problém Dakaru. Pár hřišť by tu bylo, ale jsou daleko a navíc hodina tam stojí víc než lístek do kina. Teď tedy soudruzi Číňani postavili dětské hřiště...
Letos jsme slavili Štědrý večer v Death Valley. Celý den pršelo a bylo zataženo. Vlastně by se dalo říct štěstí na počasí, vzhledem k tomu, že v Death Valley prší jednou za uherský rok. Dva stupně, nepříjemný vítr, zíráme s Davidem do mlhy a vlezlé mrnění nám připomíná Island. Přiznám se, že jsem si to slavné Mrtvé údolí představovala úplně jinak. Ale nevadí, hlavně...
Starý rybář Abdoulaye už na nás se svou dřevěnou pirogou čekal na molu. David, který nenávidí jakékoliv pozdní příchody, už netrpělivě stepoval vedle něj. Když v tu chvíli Amálka objevila v recepci zrezivělý růžový kočárek, který se tam bezprizorně povaloval a nevypadal, že by o něj někdo stál. „Maminko, kočárek!“ Očička se jí blýskaly nevýslovným štěstím. Co teď? Věděla jsem, jak...
Můj milý tuláku, už jsi natěšený na Afriku? Ještě chvíli prosím počkej. Než se spolu vydáme na cestu, něco Ti o sobě povím. Já taky nerada cestuju s někým, koho neznám. Dáme si támhle na rohu kafe a croissant a já Ti budu vyprávět, jak to vlastně s tím mým focením bylo. Vezmu to trošku zeširoka, tak doufám, že nespěcháš. Nesmělé začátky mého...
Zvídavý poutníku, vítej na mých stránkách! Chceš-li, půjdeme teď kousek cesty společně. Budu to já, kdo Tě bude vést, ale těším se, že i Ty mi budeš vyprávět, co jsi během té Tvé cesty zažil a viděl. Podíváme se spolu do míst, které mám ráda. Provedu Tě západní Afrikou, ale ne jen tak, jako ledasjaký turistický průvodce. Podíváme se...